Julie a Romeo

Devítka

1:Z lG#ásky trochu blázen RFmomeo zpívá
sG#erenádu ulice a kFmaždej se dC#ívá,
jD#ak ze stínu pod lampou jC#eho slD#ova letí k nG#í,
co ty, co jC#á, co s náma dvěmD#a bude dál.
2:Julie když ho vidí, u srdce ji pálí,
jak pod oknem stojí a zpívá a cizí tóny z dáli zní,
jak stovky stejných jako on, jako oni, jako my
svých hvězd se ptaj': co víc ti, lásko, můžu dát?
R:JulG#ieD#, kostky už dFmávno hodil čC#as,
ale já vG#ímD#, že stejný sFmrdce bije v nC#ás,
a z uší sG#e mi vytrácC#í Fmta píseň z fC#ilmu,
kdBmy, sakra, budeš schopná říct: ten čC#as byl trochu zlFmej, D#JulG#ie?
3:Půjdeš se mnou zpátky, tímhle směrem stál kříž,
ty cesty byly sprostý a zlý, jenom ten svět byl týž,
pro tebe sním ten svůj sen, sen padlých andělů,
jak mě můžeš brát jako jeden ze svejch údělů?
4:Spoustu toho neumím, třeba mluvit jako v TV
a psát písničky o lásce, jaká je - to stejně nikdo neví,
ale vše, co můžu, chci ti dát, polibek přes mříž veršů svých,
až jednou zavoláš, skončím s tím vandrem po štacích.
R:Julie, dávno jsi jiná než ten film,
žádný hvězdy nad hlavou a láska za hrob, o níž sním,
však místo pro nás musí být aspoň v tom filmu,
snad ho zase jednou budem hrát a z lásky slzy krást, Julie.
5:=1.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:59:09.827+00:00
Výsledky hledání: